Poznámky z knihy pavel_satrapa_ipv6_2008.pdf - Problematika IPv6

Prefixy IPv6:

::/128      nedefinovaná adresa
::1/128     loopback
fc00::/7    unikátní individuální lokální
fe80::/10   individuální lokální linkové
ff00::/8    skupinové adresy
ostatní     individuální globální

Vlastní poznámka: Z rozsahu fe80::/64 jsou v Linuxu prirazovány rozhraním IPv6 adresy.

Globální individuální IPv6 adresy

IPv6 adresa z tohoto zozsahu identifikuje sveho nositele v ramci celeho internetu

2000::/3    individuální globální (http://tools.ietf.org/html/rfc3587) - zatím definovaný rozsah.    

Tento rozsah IPv6 adres má strukturu danou RFC3587, jenz vychazi z podobneho rozdeleni u IPv4:

prvních 48 bitů -    Globální směrovací prefix (u IPv4 analogicky adresa sítě)
dalších 16 bitů -    Adresa podsítě
posledních 64 bitů - Adresa rozhraní v podsíti

Základní podoba identifikátoru rozhraní - modifikované EUI-64

Jde o posledních 64 bitů, které jsou vyhrazeny identifikátoru rozhraní. V nejvyšším bytu EUI-64 identifikátoru rozhraní má druhý nejméně významný bit následující význam:

0 - lokální identifikátor rozhraní
1 - globální identifikátor rozhraní

Nejčastějším případem jsou sítě založené na Ethernetu a Wifi. IDentifikátor rozhraní EUI-64 v IPv6 adrese se získává z MAC adresy rozhraní (48bitů) - mezi 3. a 4. byt MAC adresy se vloží 16 bitů s hodnotou fffe, dále se obrátí příznak globality.

Příklad: Mějme MAC:

00:8c:a0:c2:71:35, bitově vyjádřeno: 0000:0000:1000:1100:1010:0000:1100:0010:0111:0001:0011:0101

IPv6 identifikátor rozhraní podle EUI-64 bude mít tedy podobu:

028C:A0FF:FEC2:7135, bitově: 0000:00!1!0:1000:1100:1010:0000:!1111:1111:1111:1110!:1100:0010:0111:0001:0011:0101

Vykřičník uvozuje změnu (jen pro ilustraci, s IP adresou nemá nic společného).

Lokální IPv6 adresy

IPv6 zavádí koncept „dosahu adres“. Typy lokálních adres jsou následující:

fe80::/10    - Lokální linkové
fec0::/10    - Odmítnuté lokální místní
fc::/7       - Unikátní lokální (v nejvyšším bytu hraje nejméně významný bit roli: 0 - jinak generovaný, 1 - lokálně generovaný)

Mají tuto strukturu adresy:

  • Začínají prefixem fe80::/10
  • Následuje 54 bitů s hodnotou 0
  • Poslední část tvoří 64 bitový identifikátor rozhraní podle modifikovaného EUI-64 (viz výše).

Pro tento typ adresy je typické:

  • Počítač si tuto odresu obvykle vytvoří sám a pomocí nástrojů automatické konfigurace ověří, že je pro danou linku skutečně jednoznačná.
  • Počátečních 64 bitů je i zde oficiálně interpretováno jako adresa sítě a podsítě, neslouží však ke směrování a ani nemůže, protože hodnota těchto bitů je ve všech případech stejná (je pevně dána tímto typem adresy).
  • Dosah tohoto typu adres je při komunikaci omezen pouze na jedinou linku - tj. na skupinu PC vzájemně komunikujících na linkové úrovni (Ethernet, Wifi). Takové datagramy neprojdou žádným směrovačem.
  • Hlavní výhodou tohoto typu adres je, že PC si je schopno tuto adresu vygenerovat samo bez potřeby nějaké infrastruktury. Stačí propojit zařízení switchem (bez žádného routeru) a komunikace funguje.
  • Nevýhodou je, že v takové síti není DNS server, takže uživatelé musí IP adresy zadávat přímo.

Lokální místní adresy

Nejsou podle RFC3879 podporovány - byly postupem času zakázány.

Unikátní lokální adresy

Jsou nástupcem Lokálních místních adres.

Mají tuto stukturu adresy:

  • Prefix fc::/7
  • Za prefixem následuje jednobitový příznak L (= 1, pokud byl prefix přiřazen lokálně, = 0, pokud jinak)

Vzhledem k tomu, že všechny v současnosti používané adresy tohoto typu jsou generovány lokálně, mají proto L = 1 a proto začínají prefixem fd::/8.

Pro tento typ adresy je typické:

  • Dalších 40 bitů je globální identifikátor, kterým má být náhodně generované číslo. RFC4193 zakazuje, aby tento globální identifikátor byl volen na základě nějaké odhadnutelné sekvence.
  • Prefix fd::/8 a globální identifikátor spolu tvoří obvyklý síťový 48 bitový prefix.
  • Následuje 16 bitový identifikátor podsítě a 64 bitový identifikátor síťového rozhraní, opět podle modifikovaného EUI-64 (viz výše).
  • Tento typ adres není opět směrovatelný v internetu a předpokládá se jeho lokální využití.
  • Využitelnost tohoto typu lokálních IP adres je v případě, kdy páteřní sítí propojujeme tyto jednotlivé lokality, které tak používají vysoce pravděpodobně navzájem různé (unikátní) IP adresy, díky globálnímu identifikátoru. V případě shody subsítě u výše uváděných lokálních linkvých IP adres by došlo ke kolizi.

Skupinové adresy

  • Slouží k distribuci zvukového a obrazového obsahu, poodbně jako u IPv4

Výběrové adresy

  • Slouží k řešení problematiky rozkládání zátěže mezi více počítačů v internetu.
 
ipv6_poznamky.txt · Poslední úprava: 2011/04/01 12:15 autor: root